POHLED AMARY

Ani Andre, ani Everett nepřestali s tím, co dělali. Andre jen vzhlédl a já na své kůži ucítila, jak se ušklíbl, když si uvědomil, kdo tam stojí a zírá. Tváře mi hořely jasně červenou barvou a snažila jsem se odvrátit zrak, ale jeho ruka na mé bradě mě nutila se dívat.

„Když se podíváš jinam, přestaneme,“ zašeptal mi do ucha. „Co myslíš, že teď vidí? Chceš, abych ti to řekl?“

„Ne,“ vym