POHLED AMARY

Probudila jsem se v posteli s pocitem, jako by mě přejel vlak. Otevřela jsem pusu, abych něco řekla, ale nevyšla ze mě žádná slova; ústa jsem měla vyschlá a v krku mě bolelo, jako by mi ho někdo vzal brusným papírem. Připadala jsem si, jako by mě táhly ke dnu cihly, a hlava mi třeštila, ale ze všeho nejvíc mě zarazil fakt, že jsem byla nahá tak, jak mě pánbůh stvořil.

„Měla by ses nap