POHLED AMARY

Donutila jsem se k úsměvu, když jsme vítali Winniina otce v naší smečce.

Přijal pozvání bez jakéhokoliv váhání, ale možná to bylo proto, že jsme mu neřekli, o co přesně jde. Měla jsem z toho lhaní špatný pocit, ale nebyla jsem si jistá, jestli o svém odcizeném synovi věděl a tajil ho před námi, nebo jestli to pro něj bude překvapení. Nevěděla jsem, co z toho by bylo horší.

„Myslel jse