AMARIN ÚHEL POHLEDU

Richard se jen usmál, jako bychom byli staří přátelé. Věděl, že ho nemám ráda, to nebyla žádná novinka, také věděl, že ho tlačí čas, protože neexistoval způsob, jak bych s ním tady venku zůstala, aniž bych si zavolala své druhy.

"Neměl byste tu být," řekla jsem nakonec a překřížila jsem si ruce na hrudi, jak jsem se na něj dívala. "Měl byste odejít."

"Odejdu, čekám tu, abych vi