ÚHEL POHLEDU: AMARA

Seděla jsem u svého telefonu, zírala na prázdnou obrazovku a čekala, až někdo zavolá.

Včera večer jsem volala tátovi a řekla mu o knihách, které budu potřebovat. Byl z té žádosti zmatený, ale na nic moc se nevyptával a ujistil mě, že mi je doručí během následujících dvanácti hodin.

Uběhlo už víc než čtrnáct hodin a on se mi ještě neozval.

Nechtěla jsem mu volat a otravovat ho,