Jenně to stále připadalo jako sen; stěží mohla uvěřit Michaelovým slovům. Zírala na dokořán otevřené dveře, stále váhala, zda vyjít ven, dokud neucítila, jak se ruka obtočila kolem její.

Sklopila zrak a uviděla, že Michael jejich ruce propletl dohromady; vzhlédla k betovi, jehož pohled byl trpělivý a uklidňující. Zlehka jí stiskl ruce, než zašeptal:

"Je to v pořádku, Jen," pronesl, než ji přitáhl