Dýchám trhaně, když podruhé stojím před dveřmi do trůnního sálu. Několika hlubokými nádechy se mi podařilo dech zklidnit. Nemám tušení, proč jsem z toho tak nervózní, ale jsem. Alexova matka se mnou prošla celý obřad, dokonce jsme měli i zkoušku nanečisto, a přesto jsem stále nervózní. Nejvíc se bojím, že zakopnu, nebo že nepromluvím ve chvíli, kdy bych měla, a vrhnu tak na Alexe špatné světlo. Kr