Jeho obsidiánové oči se zaleskly jemnou září, odrážející šokované či vyděšené výrazy všech přítomných. Brzy mu na tenkých rtech zahrál nepatrný úšklebek.

„Kdy jsem vůbec přiznal, že jsem slepý?“

„J-Jak je to možné? Ty máš oči v pořádku?“

Peterova vrásčitá tvář prozrazovala směsici úžasu a zmatku. Rychle se však dovtípil.

„Připravil jsi to tak naschvál?“

Elliot to ani nepotvrdil, ani nevyvrátil. Lh