„Necítím se špatně,“ řekla Sarah a na rtech se jí usadil úsměv. „Vlastně se cítím líp, než mi bylo za hodně dlouhou dobu.“

Sandra ztuhla.

Sarah se otočila k Nancy a v očích měla vděčnost. Natáhla se a vzala Nancy za ruku. „Slečno Mooreová, upřímně vám děkuji.“

„Není zač,“ odpověděla Nancy s úsměvem.

Sandra je pozorovala a stiskla čelisti tak silně, až ji to zabolelo.

Pak se naježila. Nancy musela