Ušklíbla jsem se. Vtipné, jak jsem si toho na sobě nikdy nevšimla. "Kašlat na Jonathana. Naplň mi sklenici až po okraj."

Ignorovala jsem Jonathanův ledový pohled a kývla bradou na Fredericka.

Frederick se podíval mým směrem a pak těkal pohledem mezi mnou a Jonathanem. Najednou zpod pultu vytáhl dřevěnou krabici, kterou jsem znala až moc dobře. "Když už pijeme, ať to stojí za to."

Odstranil obal a