Reidův pohled

Zmateně jsem tápal a nevěděl, co se děje. Konejšivě jsem ho hladil po zádech.

"To nic, uklidni se. Copak se děje?"

Stále se rozhlížel kolem dokola, jako by někoho hledal. Vzal jsem jeho tvář do dlaní a přiměl ho podívat se na mě. "Co se děje?"

"Alfa? Sem jde Alfa?" vyhrkl.

Teď už jsem byl naprosto zmatený.

"Já jsem Alfa," řekl jsem mu, pořád si nejistý tím, co tím myslí.

Okamžitě ze