Pohled Juliana

Rychle jsem otevřel oči a zprudka se nadechl. Ach Bohyně, ne, prosím, už ne! Pomyslel jsem si, zatímco se mi hruď prudce zvedala a klesala. Hlavou jsem těkal ze strany na stranu a očima rychle přejížděl po místnosti ve snaze přijít na to, co se děje.

Nepoznávám to tu. Všechno je bílé. Dech se mi zadrhl v hrdle, když jsem se podíval doleva a uviděl vedle sebe postel.

"Reide," zašepta