Pohled Reida

Sedím tady a poslouchám, o co mě Xavier žádá. Dívám se na svého zlomeného betu, který mu sedí v náručí, a vstřebávám všechno, co mi vysvětlil.

Oprřu se v křesle, přejedu si dlaněmi po tváři, a pak se v křesle otočím tak, abych hleděl z okna. Sedím tam několik minut, zatímco si to všechno urovnávám v hlavě.

To, oč žádá, je možné. Jeho vlka bychom rozhodně mohli zabít tím, že do něj