Maddoxův pohled

„Ne, ne, ne, ne, sakra!

To byl můj poslední život!“ zafuňuju a mám chuť tím zatraceným ovladačem mrštit o zeď.

„Maddoxi, ty malej hajzle!“ uslyším svého strýce Marcuse z plných plic zařvat. Oči se mi okamžitě rozšíří, přeskočím opěradlo gauče a vyrazím ven předními dveřmi.

Hádám, že konečně zjistil, že jsem mu v jeho pracovně všechno přilepil ke stolu vteřinovým lepidlem. Sešívačk