Aron

„Jak dlouho to mohlo pokračovat, aniž by se to dozvěděla? Jednoho dne by na to stejně přišla. Nebylo v tom žádné zasrané ublížení, když jsem jí to řekl –“ Jeho slova utne tiché zavrčení, které mi unikne z hrdla.

Nechápe v čem je problém, to on nikdy.

„Neměl jsi nic říkat. Nemusela to vědět. Jednou bych jí to řekl sám, až by na to byla připravená.“ V mém hlase, podobném spíš zavrčení, se zračí