RHEA

„Děkuji ti za pomoc,“ podívám se na Marcellu a říkám, zatímco mi podává mé tašky. Věcí není mnoho, jen pár těch, které jsem tady získala.

Marcella přikývne a položí mou tašku na zadní sedadlo auta.

„Víš, že nemusíš odcházet...“ ztiší hlas a otočí se ke mně. „Aron tě bude potřebovat a já vím, že za všech těch okolností—“

„Nechce mě vidět. Už nikdy. A takhle je to lepší. Pro všechny. To, co mez