ARON

Už je to nějaká doba, co jsem znovu někoho zaslechl za dveřmi. Po několika hodinách se věží rozlehnou kroky, po kterých následuje zarachocení klíčů a otevření dveří.

Narovnám se a stoupnu si.

"Cade," pronesu jeho jméno, jakmile se objeví jeho obličej.

Muž, dozorce, ho tam nechá a vyjde z místnosti. Není tu potřeba žádná ostraha, když jsem za zamčenou mříží. Ne že bych mu chtěl jít po krku. Mo