RHEA

Vzrušení vyprchá rychleji, než jsem čekala.

V jednu chvíli jsem jím opilá, unášená přívalem krve a spravedlnosti, a v další vteřině zírám na Catelynino tělo, na její krev, která mi chladne pod botami, a dopadne to na mě.

Pocit viny mě zasáhne tvrdě a zasáhne mě rychle, skoro jako by na to jen čekal.

Moje ruka sjede k hrdlu, kde už se rána zahojila a krev zaschla. Není to poprvé, co se to stal