RHEA

Kola zaskřípou, když projíždím štěrkovou cestou, která mě vyvede z tohoto území na hlavní dálnici, po které se dostaneme zpět. Aron sedí na místě spolujezdce, protentokrát mlčí, ale každých pár vteřin se dívá z okna.

„Zjistí to,“ zamumlá nakonec. „Jakmile ucítí, že je ta cela prázdná, pošlou po mně stovku vlků. Stovku. Vycvičených a zuřivých vlků. Rada to nenechá jen tak.“

Podívám se na něj: