RHEA

První věc, kterou vnímám, je chlad.

Tiskne se ke mně jako mokré prostěradlo, studí mě na kůži a způsobuje, že se třesu. Je to téměř nesnesitelné, ale ne to nejbolestivější. Ne to nejděsivější. To pochází z pout na mých zápěstích a nohách.

Jsem svázaná a spoutaná, lany.

A v ústech mám kovovou pachuť.

Krev.

Otevřu oči a ze všech čtyř stran místnosti, ve které jsem, mě přímo udeří ostrá světla.