ALEXANDER

Musel jsem přijít o rozum, že to dělám, ale bylo lepší přijmout pravdu, a tou bylo, že tuhle mladou dámu nepovažuji za nějakou dceru.

Srát na to, být jako dcera!

Viděl jsem v ní ženu. Ženu, u které jsem chtěl prozkoumat každičký kousek, ovládnout ji a neúnavně ji šukat.

Když jsem ji viděl, jak se chvěje a jak se na mém klíně udělala, musel jsem zavzdychat. Můj pták potřeboval nějakou