Řidič stál u ústí uličky, lhostejný k přetrvávajícímu pachu krve i k ozvěně lámaných kostí za svými zády. Zapálil si cigaretu, oči chladné, tep srdce klidný – jako by scény jako tahle nebyly ničím víc než rutinou.

Než cigareta dohořela k filtru, křik ustal.

Velitel bezpečnostní jednotky Stříbrného tesáku se opatrně přiblížil, zkrvavený a bez dechu, ruka se mu lehce třásla, když odhazoval zakrvácen