Lucienův úhel pohledu

Fordovy rty se chvěly, ale z úst mu nevyšlo jediné slovo. Celé jeho tělo se třáslo, jako by ho svíral neviditelný mráz, oči měl skelné, ducha vyprázdněného. Cokoli v něm zbylo z důstojnosti, už dávno puklo v trosky – přesně jako jeho mysl.

Dílo zkázy bylo dokonáno.

Ne na jeho těle, ale na jediné věci, ze které se vlci nikdy úplně nevzpamatují.

Na jeho duchu.

Udělal jsem pomal