Pohled Ashera Sterlinga

V jejích očích se nic nepohnulo.

Ani záchvěv emocí. Dokonce ani znechucení. Prostě... nic.

Zíral jsem na Elaru jako zoufalec držící se okraje útesu a doufající v ruku, která se k němu nikdy nenatáhne.

Kdysi dávno byly ty oči plné světla, kdykoli se na mě podívaly – čisté, bezbranné, plné toho druhu obdivu, jaký má malá sestřička ke svému staršímu bratrovi. Běhávala ke dveří