Pohled Luciena

Liják venku byl neúprosný, ale ani ten nedokázal zamaskovat její vůni – jemnou, křehkou a lehce nasládlou, jako v noci kvetoucí jasmín po bouři. V dálce jsem slyšel Asherův křik, jeho hlas byl ochraptělý a zoufalý, ale teď už to pro mě nebyl víc než jen hluk.

Moje pozornost patřila výhradně jí.

Elaře.

Ze stínů chodby jsem sledoval, jak spěchá ze schodů, kulhání ji sotva zpomalovalo,