Pohled Luciena

Zapomněl jsem, že mě neslyší.

Elara ke mně stála zády, naprosto netušila, co jsem řekl. Tíha jejího mlčení mě zasáhla jako ostrý poryv ledového větru – promluvil jsem a ona sebou ani netrhla. V tu chvíli mi to došlo: neslyšela mě. Samozřejmě, že ne.

Beze slova jsem k ní přistoupil a vzal ji za ruku.

Při tom doteku se otočila, oči jí střelily k mým, zrovna když jsem beze zvuku naznač