Vivienne byla v doupěti Tuláků pouhé měsíce, když se jí břicho začalo zvětšovat.

Šepot se vinul řadami jejích věznitelů, ale nikdo nevěděl – a možná to nikoho ani nezajímalo –, čí mládě nosí. Pach těhotenství byl pod pachem nemyté srsti a staré krve slabý, ale před vlky se to nedalo utajit.

Zprvu si myslela, že by ji ten život v ní mohl zachránit. Dokonce i v bezzákonné hierarchii Tuláků existoval