Jeho slza tiše dopadla přímo na hřbet Elariny ruky.

Ztuhla, v hrudi se jí zachvěl osten smutku. V tu chvíli si pomyslela – tenhle muž musel hladovět po teple tak dlouho, že i ten nejmenší záblesk laskavosti od cizího člověka v něm rozkvetl do něčeho obrovského a zdrcujícího, co stačilo vyvolat slzy.

Elara se zhluboka nadechla, vytrhla mu plesnivou bulku ze sevření a hodila ji do odpadků. Pak mu do