Carmen seděla na sedadle spolujezdce se skloněnou hlavou, tmavé prameny vlasů jí v nepořádku padaly podél tváří. Pod nimi ji na kůži pálil rudý otisk ruky – ošklivá stopa ostře kontrastující s její bledou pletí.

Prsty v klíně se jí proplétaly, klouby bělaly napětím. Každou chvíli se odvážila pohlédnout na Dukea, jehož ruce pevně svíraly volant a oči se upíraly na silnici před sebou. Nejednou poote