Zamířila jsem domů s pocitem nesmírného štěstí. S pocitem zadostiučinění.

Vyrazila jsem ke svému pokoji a zastavila se, když jsem zjistila, že před mými dveřmi někdo stojí. Chodba byla spoře osvětlená, takže jsem musela jít blíž, abych mu pořádně viděla do tváře.

"Juliane?" Zastavila jsem se a přimhouřila oči.

Odrazil se od zdi, o kterou se opíral, a věnoval mi ten svůj otravný úšklebek. "Ano, m