RYDER

„Proč jsi svázaná?“ přistoupil jsem k dívce.

„Takhle už jsem tak dlouho, jak jen mi paměť sahá, můj králi. Byla jsem v zajetí tak dlouho, že už jsem si na to zvykla.“

Podívala se na zeď. „Můj králi, čas běží.“ V jejím hlase zaznívaly obavy.

Ale já se na hodiny už ani nepodíval. Už ne.

Vybavila se mi další předsedova slova. „Toto je zkouška těch nejmoudřejších myslí. Jde o to zjistit, jak spr