**Luke**

Seděl jsem naproti němu a kolena mi pod stolem poskakovala jako nějakýmu pitomýmu prvákovi v den zkoušky.

Desky ležely mezi námi jako bomba. A upřímně? Trochu to tak i působilo.

„Nějaké dotazy, než začneme?“ zeptal se hlasem klidným, chladným a až příliš vyrovnaným na někoho, kdo mě právě chystal provést mou vlastní duchovní smrtí a znovuzrozením, nebo co to sakra bylo za posvátný rituál.