**Jaxson**

Scéna byla jako umělecké dílo – jedna z nejerotičtějších, jakou jsem kdy zorganizoval. Sledovat mého chlapce, jak se svíjí v poutech, jak se jeho tělo napíná, ale snáší ty rány s tak tvrdošíjnou krásou, mě do několika minut vzrušilo.

Ale co mě zasáhlo víc – co mě rvalo víc než pohled na jelita rozkvétající na jeho kůži – bylo vidět, jak mu tvrdne, zatímco se díval na *ni*.

To… to bolelo