**Jaxson**

Muselo být po druhé ráno, když začalo to bušení.

Probudil jsem se se zrychleným tepem, dezorientovaný, s prostěradlem zamotaným kolem nohou. Poslední, co jsem si pamatoval, byl sen – něco těžkého, bez tváře, ten druh snu, co vás nechá roztřesené, aniž byste věděli proč. Pak se ten zvuk ozval znovu, ostrý a zoufalý, a vytáhl mě z mlhy.

Někdo byl u mých dveří.

Ještě napůl spící jsem klopý