**Luke**

Itálie mi nepřipadala skutečná.

To byla moje první myšlenka, když jsme vystoupili z malého taxíku a zírali vzhůru na městečko na útesu, poskládané z jemných barev a světla. Propletl jsem si prsty s Jaxsonovými.

„Jsme jako v pohlednici,“ zašeptal jsem.

Stiskl mi ruku a s úsměvem se na mě podíval. „Jsme na líbánkách.“

Správně. To taky.

Kolečka našich kufrů rachtala po kočičích hlavách, jak