O šest měsíců později...

Stojím před zrcadlem a připadám si jako obrovská kráva. Nemůžu uvěřit, že jsem v osmém měsíci těhotenství. Když si sáhnu na břicho, nemůžu se ubránit úsměvu, ale zároveň se nemůžu ubránit smutku z toho, že tu Alistair není.

„Co to děláš?“ zaslechnu od dveří do ložnice Harper.

„Nic, jen se dívám, jak jsem obrovská. Připadám si jako kráva, co čeká, až se překulí.“ Odpovím a