Když s Alistairem opouštíme nemocnici, nedokážu myslet na nic jiného než na ten polibek. Jak může muž jako on přinášet tolik rozruchu? Je to jako by pokaždé, když si vytvořím nějaký odstup, našel způsob, jak prolomit ty bariéry. Přinejmenším mě to dovádí k šílenství.

„V bytě je všechno zařízeno. Odpoledne přijde zdravotní sestra, aby Auroru zkontrolovala. Chci, abys měla klid v duši.“

„Děkuji, to