Podívám se na hodiny a je čtvrt na osm. To se u Alistaira vůbec nehodí. Popadnu telefon a vytočím jeho číslo, ale rovnou mě to přepojí do hlasové schránky.

„Kde jsi?“ ptám se do prázdna. Vytočím Beatrice.

„Ahoj Samantho, potřebuješ nakonec pohlídat malou?“ V jejím hlase je slyšet pobavení.

„Ne. Jsi doma? Není tam náhodou Alistair?“

„Není. Myslela jsem, že je s tebou. Je všechno v pořádku?“ Teď už