GENEVIEVE

Vážně? Zase mi to típl.

Zírala jsem na displej, jako by se mohl omluvit za něj. Spoiler: neomluvil. A tak jsem tu stála, v ruce složky a notebook, a hrála si na kurýrku pro toho samého chlapa, co se mnou zacházel jako s firemním smítkem.

Ale tady je ta zvrácená část – něco jsem mu dlužila. Nebo přinejmenším život mojí mámy mu něco dlužil.

Jediný důvod, proč ležela v nemocniční postel