GENEVIEVE

„Je tu horko.“

Skutálela jsem si podpatky z nohou hned, jak jsme překročili práh – no, on nás dostal dveřmi dovnitř. Já spíš klopýtala, než šla, jednu ruku líně obtočenou kolem Alistairova krku, a držela se ho jako své poslední kapky rovnováhy.

Donesl mě do potemnělého obývacího pokoje, jako bych nic nevážila.

A možná pro něj taky ne.

Ta myšlenka poslala mým zamlženým mozkem přitroublé z