ALISTAIR

Chata stála jako tajemství na okraji ničeho.

Tmavé dřevo. Mrtvé listí. Ticho tak husté, že se jím dalo udusit.

Vypnul jsem motor, vystoupil a nechal se kousnout chladným vzduchem. Když jsem se blížil, boty mi křupaly na štěrku a každý instinkt mi křičel, že tohle je ono. Že je blízko. Že konečně stojím na hranici mezi peklem a spásou.

Vchodové dveře nebyly zamčené. Když jsem je rozraz