ALISTAIR

Na jednu dlouhou, nekonečnou vteřinu jsem nedokázal nic jiného než zírat na tu hrubou dřevěnou bednu pohřbenou pod necelými dvěma metry pekla, a dech mě ostře dřel v krku. Srdce mi bušilo v rytmu děsu, tlouklo tak hlasitě, že přehlušilo všechny ostatní zvuky v lese.

Carterova ruka odhrnula poslední zbytky hlíny a odhalila další kus víka rakve. Něco ve mně se v tu chvíli s praskotem rozt