GENEVIEVE

Dveře práskly tak silně, až jsem mohla přísahat, že se otřásly stěny.

Rosalindina ruka se na okamžik pevněji sevřela kolem té mé, ale její pohled zpozorněl a stal se nečitelným. Věděla o bouři, která se hnala do její zahrady, ještě dřív, než jeho hlas vůbec vyryl mé jméno do vzduchu.

„Genevieve.“

Nedokázala jsem zvednout hlavu. Nedokázala jsem se na něj podívat. Tíha jeho přítomnosti