GENEVIEVE

Skončili jsme v Alistairově ložnici. Bylo tam ticho, příliš ticho na tu tíhu toho, co mezi námi leželo. Zdi byly stejně temné a dominantní jako on sám, uhlová barva pohlcovala světlo a zanechávala jen stíny. Choulila jsem se k němu na posteli, jeho paži jsem měla pevně ovinutou kolem sebe, jeho ruka mi líně projížděla vlasy, jako by ho už samotný ten úkon udržoval připoutaného ke mně. K