GENEVIEVE

Klinika se před námi tyčila jako blok čistých úmyslů – sklo, ocel, světlý kámen – vše vyleštěné tak, aby to vzbuzovalo pocit bezpečí. Sluneční světlo se odráželo od fasády přímo do mých očí, když kolona zpomalila. Ochranka se rozvinula, ve sluchátkách jim tiše praskalo a svět se kolem nás přeskupil.

Když jsme vešli dovnitř, Geoffrey mi stiskl ruku.

„Nelíbí se mi, jak to tu voní,“ zaše