GENEVIEVE

Auto zastavilo u brány, ale ta se hned neotevřela.

To bylo první znamení.

Zpoždění bylo krátké – snad jen pár vteřin – ale pocítila jsem ho na hrudi, tak jako cítíte chybné šlápnutí ještě předtím, než vaše noha skutečně dopadne špatně. Strážný u brány se na mě podíval přes tónované sklo, tvář nečitelnou, postoj o stín formálnější než obvykle. Pak se brána odsunula, hladce a tiše, jako