Běžela jsem dál a narážela do lidí ve snaze uniknout noční můře, kterou se stával můj život. Zastavila jsem se až ve chvíli, kdy jsem narazila do Percyho u dveří, které vedly do tohohle místa.

Percy ke mně vzhlédl, z pusy mu visel pruh červeného pendreku a on ho žvýkal svými špičatými zuby. Vyjeveně ten pruh z pusy vytáhl.

„Seraphino, co se děje?“

„Musím odejít. Pusť mě ven, prosím.“ Rozhlédl se k