„Cože, žádné sesterské objetí?“ posmívá se mi, zatímco se já snažím snést tu bolest. Kašlu a prskám, má krev stříká na podlahu. Strhnu si z ruky náramek a s posledním zbytkem sil, které mi zbývají, ho hodím do ohně, než se zhroutím. Vzhlédnu k ní, na tváři má ďábelský úsměv.

„No tak proč jsi to udělala? Doufala jsem, že se pobavím, teď to musím vzít hopem.“

„Co tím myslíš?“ vyrazím ze sebe přiduše