Nebylo třeba brát talíře. Pochybovala jsem, že to jídlo mezi námi vydrží dost dlouho na to, abychom je potřebovali.

Velký ostrůvek byl studený a vyslal mi mráz po zádech, když jsem se vyhoupla na jeho tvrdý povrch. Během čekání mi oči neustále klouzaly dolů k plechu brownies, ale odolávala jsem nutkání pustit se do nich bez nich. Řekl, že tu budou.

„Ty musíš být ta slavná Serafina.“ Ten neznámý