Silas hlasitě zavrčel, když jsem vstala a namířila ruku na muže, který se smál se svými přáteli.

„Bereš možnost svobodně mluvit jako samozřejmost. Zapomněl jsi, kde je tvé místo.“ Na rtech mi pohrál úšklebek, když začal křičet se rty neprodyšně sevřenými k sobě, jakmile jsem na něj uvrhla krátkodobou kletbu. Zítra už bude moci zase svobodně mluvit, jíst a pít. Ale do té doby si budu užívat ticho.